Nejvíce nelegálního softwaru se vyskytuje v Ústeckém a Karlovarském kraji
Nelegální software ve firmách se daří potírat s různorodými výsledky. Stále existují kraje, kde se softwarovým pirátům mimořádně daří. Nejhorší stav je na Ústecku, Karlovarsku a na Moravě, naopak nejdále v boji s piráty pokročily firmy v Praze a Středočeském kraji.
Jak dokazuje srovnání, nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kterému se už třetí rok nedaří odlepit ode dna: „Firmy v těchto regionech softwarové pirátství tiše tolerují anebo o něm ani nevědí. Výrazněji se situaci nedaří zlepšit ani v moravských krajích. V uplynulém roce zaznamenal největší propad Zlínský kraj, který si v žebříčku pohoršil o tři místa,“ komentuje výsledky analýzy krajů s nejvyšší mírou pirátského softwaru Martin Hnízdil, AuditPro manažer společnosti truconneXion, která firmám pomáhá lépe využívat výpočetní techniku.
Liberecký kraj je skokanem roku: nejvíce se zasadil o legalizaci softwaru
V pořadí krajů na prvních dvou místech se od minulého roku nic nezměnilo. „Nejméně nelegálního softwaru je v Praze a Středočeském kraji. Zejména firmy z metropole těží z vyšších mezinárodních standardů v oblasti odhalování nelegálního softwaru, které do nich v minulých letech zavedli zahraniční vlastníci,“ vysvětluje Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.
Ve srovnání s analýzou z roku 2015 se nejlepšími výsledky v boji se softwarovým pirátstvím mohou vykázat firmy a instituce v Libereckém kraji. Za rok Liberecký kraj postoupil už na třetí místo a obhájil tak pozici pomyslného skokana roku, přitom ještě v roce 2014 byl v druhé polovině žebříčku. V popředí dále stojí firmy z Vysočiny, Plzeňského a Královéhradeckého kraje.
Srovnání krajů z hlediska výskytu nelegálního softwaru připravuje společnost truconneXion na základě nasazení licencí produktu AuditPro v komerčním a veřejném sektoru v České republice v průběhu let 2000 až 2016. Je založené na interních statistikách prodeje, trendech v oblasti nelegálního softwaru a zohlednění potenciálu jednotlivých regionů z hlediska segmentace firem s ohledem na jejich velikost, druh podnikání a počet využívaných IT zdrojů.
Téměř každý třetí program v Česku je nelicencovaný
Za poklesem pirátství ve firmách stojí zejména cílená snaha vlastníků preventivně monitorovat počítačovou síť: „Pravidelné audity odhalí nejen případný nelegální software či jiné protiprávní aktivity na firemní síti, ale umožni firmám i jednoznačně identifikovat, které programy pro svou práci zaměstnanci doopravdy potřebují. Následné investice do IT tak firmy mohou řídit na základě kvalifikovaných informací, a nikoli pouze domněnek. Mnozí zaměstnavatelé zároveň zjišťují, jestli zaměstnanci nezneužívají počítače i mobilní zařízení pro soukromé účely,“ vysvětluje Martin Hnízdil z truconneXion.
Největším rizikovým faktorem je organizační chaos a neukáznění zaměstnanci. Podle červnové analýzy protipirátské organizace BSA nejčastější formou pirátství v tuzemských firmách je instalace softwaru na více počítačů, než povoluje licence (55 %). Následuje instalace softwaru, u kterého nelze určit původ nebo možnost využití (30 %), například pro komerční účely.
V Česku se podle poslední analýzy protipirátské organizace BSA užívá nelegálně 33 procent počítačových programů a roční ztráta výrobců softwaru tak činí 3,6 miliardy korun. „Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry,“ říká Jan Hlaváč, zástupce protipirátské organizace BSA | The Software Alliance.